Tenhle příběh není můj,ale mého velmi dobrého kamaráda.
Není to čech,pochází z Ruska a právě tam ten příběh začíná.
,,Narodil jsme se v Moskvě.Můj otec byl vždy statný a přísný.Hračky?Poutě?Dětství?To já nezažil.Jsem vychovaný na vojáka.Únavné roky treninků začaly hned když jsem se naučil chodit.Od mala mě učili střílet a tvrdě vychovávali.
Vlastně jsem možná i rád,udělalo to ze mě dobrého člověka.Nevím co je to sobeckost,naopak moc dobře vím co znamená nasadit pro ostatní svůj život.Před třemi lety se moji rodiče rozvedli a jelikož otec byl vždycky rváč,nechala si nás matka.S tou jsme se přestěhovali sem.Do České republiky.Mám to tu moc rád,neměnil bych.Zde mám pravidelně treninky a zápasy v boxu...''
Má pravdu,je to jeden z nejčestnějších lidí co znám.Ať už si prošel čímkoliv,chová se vždy zdvořile.
Chtěla bych tímto říct,že než začnete naříkat nad svým životem zamyslete se!
Měnili by jste s těma ostatníma?S těma co zažili opravdové peklo?Víte vůbec co to PEKLO znamená?
.Pís