Nevím jestli to tak mají i ostatní,ale prostě když se den za dnem koukám na sebe a na to co se událo,koukám se vždy na jinou osobu.Nevnímám se jako mé JÁ.
Je to snad způsobeno tím,že se den co den snažím vychytat ty věci ve kterych se nesnáším?
Proč se na jedinej den nemůžu převtělit do jiného člověka a klidně i z povzdálí sledovat jak se vlastně chovám a jak mě vnímají ostatní??
Ale zase proč to chtít?!
Lidi co okolo sebe mám,mají se mnou jistě nějaký jakýkoliv problém,ale berou mě a já beru je.
Musíme se naučit brát ostatní takové jací jsou :)
Kéž bych to věděla dřív,avšak..chybama se člověk učí.
To můžu potvrdit! :))
